ObchodyVM.cz | Regionální portál pro Velké Meziříčí a okolí |

V roce 2013 to bylo 1,12 a nárůst o třicet procent za jedenáct let odpovídá tomu, co vidíte na krajských silnicích druhé třídy v pondělí ráno, kdy se z každé druhé příjezdové cesty vyhrabává osobák mířící do práce. Vysočina je v dojíždění autem druhá v Česku, 69,2 procenta pracujících se sem tam přepravuje jako řidič nebo spolujezdec, víc má jen Karlovarský kraj. Autobusem se dostanete dvakrát třikrát denně, a nádraží bývá deset patnáct kilometrů od vesnice, takže to ani moc jinak nejde. Registrovaných osobních aut bylo v kraji 308230 v roce 2024 a od roku 2000 se ten počet téměř zdvojnásobil, k tomu 81134 motocyklů a 35539 nákladních vozů. Řidičů evidovalo Ministerstvo dopravy v Centrálním registru řidičů na Vysočině k 31. 12. 2025 celkem 346 tisíc z 515900 obyvatel kraje, bodovaných z nich bylo 22203, tedy 6,42 procenta, kousek nad celostátním průměrem.

Těch 308230 osobních aut v kraji stárne, jako všude jinde. Svaz dovozců automobilů hlásí za první pololetí 2026 celostátní průměr 16,76 roku, jenže to číslo je nafouklé o auta, která v registrech figurují, ale nikam nejezdí, rozebraná na díly nebo odstavená za stodolou. Česko je s tím po Řecku druhé nejstarší v celé Evropské unii, a to je pozice, ze které se nikdo neraduje, zvlášť když reálná auta na silnicích mají v průměru tak třináct čtrnáct let. Ministerstvo dopravy se rozhodlo Centrální registr vozidel vyčistit, pryč mají jít auta bez technické kontroly pět a víc let a bez povinného ručení, a od března 2026 se navíc skartují registrační značky v depozitu podle novely zákona č. 56/2001 Sb. Na placu na okraji Žďáru nad Sázavou, kde vedoucí prodeje dělá asi dvanáct let, se tomu zasmáli. „My víme, že auta, která k nám chodí, mají dvanáct třináct let, ne sedmnáct. Ten průměr táhnou nahoru vraky, co nikdo neodhlásil," řekl mi, a pak dodal, že třetina aut na komisním prodeji nemá kompletní servisní historii. U dovozů z Německa je to podle něj ještě horší, protože lidi přivezou auto, německý brief, českou evidenční kontrolu, a tváří se, jako by tím všechno končilo, ale co se s ním dělo rok předtím v Bavorsku, to se dozvíte, až vám na STK řeknou, že rozvody měly jít ven před 40 tisíci kilometry. Na 5038 kilometrech krajských komunikací v kraji je spousta těch aut v každodenním provozu, a lidé o tom ani nevědí, dokud se něco nerozbije.

Do Česka za první polovinu roku 2026 přijelo 80084 ojetých osobních aut, o 10,4 procenta víc meziročně, a benzínové modely tvořily 49 procent toho objemu, naftové 37,8 procenta. Průměrné stáří těch dovozů je 10,3 roku, ale 47,82 procenta z nich bylo starších deseti let a skoro čtvrtina přes patnáct. Taky D1 tyhle dovozy fyzicky protáhne přes celou Vysočinu, a mezi Humpolcem a Velkým Meziříčím autovleky potkáváte skoro každý den, někdy tři čtyři za hodinu v obou směrech. Podíl importů na trhu roste, 46,8 procenta v roce 2024, pak 49,7 v roce 2025, a za první dva měsíce roku 2026 překonal 51,6 procenta. Německo je pořád hlavní zdrojová země s 19,5 procenta prověřovaných aut v roce 2025, daleko za ním Itálie se 4,9 procenta a Slovensko s Francií po 2,9. Technik ze stanice technické kontroly v okolí Velkého Meziříčí, se kterým jsem se bavil na tohle téma, mi řekl, že nesrovnalosti v kilometrech u dovozových aut zaznamenává asi jednou dvakrát za měsíc, ale že to jsou jen případy, kde má něco proti čemu porovnávat. U auta z Německa s jednou jedinou českou kontrolou porovnává v podstatě sám se sebou, a to je, jak sám řekl, trochu jako hledat chybu v textu, který jste sami napsali. Chtěl by přístup k německým TÜV záznamům přímo ze systému, ale zatím nic.

Analýza 90 milionů záznamů ze stanic STK od roku 2008 uvádí podíl stočených tachometrů na 11,89 procenta za celou tu dobu, ne jen za podezřelá auta. Prohnal jsem ta čísla daty z ověření kilometrů v carVertical a jim vycházelo 3,9 procenta s průměrným stočením o 89 tisíc kilometrů, což je míň, ale ten vzorek tvoří reporty objednané kupujícími, kteří většinou nějaký důvod k podezření mají. Česko je v žebříčku transparentnosti trhu na 15. místě z 25 evropských zemí, o příčku níž než rok předtím. Když vidím, jak se na základě takhle různorodých čísel píšou titulky o epidemii podvodů, napadá mě, že pravda leží někde mezi a záleží na tom, čím filtrujete. Na placu v okolí Třebíče mi provozovatel autobazaru říkal, že zájem o prověřování historie narostl za poslední dva roky docela znatelně, ale že kupující si to většinou nechají na chvíli po složení zálohy, ne předtím. „Každý třetí čtvrtý mi řekne, že si to proklepne, jenže to řekne, až když stojí u pokladny," řekl mi asi týden po tom, co jsem byl u Žďáru.

Průměrná cena německé ojetiny v červenci 2025 vycházela na asi 27596 eur, při kurzu 24,50 korun za euro je to 676 tisíc korun, v podstatě úroveň českého trhu. Cenová výhoda, kvůli které se před pěti deseti lety jezdilo do Německa, v tomhle segmentu prakticky zmizela. U aut pod 200 tisíc korun náklady na převoz a registraci ten cenový rozdíl sežerou. Prémiové značky se pořád vyplatí dovézt, ale těch se na Vysočině prodá méně než v Praze nebo Brně, tady jdou na odbyt spíš škodovky a hyundaie do 300 tisíc. Zpátky u Žďáru mi ten vedoucí prodeje na odchodu ještě zmínil, že letos poprvé zaznamenal víc zákazníků hledajících české auto s kompletní STK historií. Říkal to tak, jako by tomu sám úplně nevěřil.